Jdi na obsah Jdi na menu
 


Na specielní závody retrievrů jsme se moc těšili, konečně poměříme síly se sobě rovnými...přeci jen borderka je borderka a labrador je labrador...jen škoda že se retrivrů zůčastnilo pouze 5...

První se běžel OPEN, kde se zároveň zlášť vyhodnocovali retrievři. Já jsem startoval jako třetí...a to byl nejspíš kámen úrazu...no i když ono by mě to ani jinak nepomohlo :-). Běžel jsem krásně rychle, sice nevim proč jsme shodil tyčku, to jsme nikdy nedělal...ale pak přišla kladina...nalít jsme na ni poprvé, kladina se rozviklala a rozhoupala a už jsme byl dole...napodruhé to samé...na třetí pokus za paniččina vydatného ´POMALU´ se mi kladinu nakonec podařilo přejít...čímž jsme samozřejmě ztratili dost času a získali 2 odmítnutí...na další psy se už kladina spravila, takže se už nekejvala a naštěstí z ní nikdo jiný nespadl...škoda že jsme nestartovaly déle už na spravené kladině...ale panička si oddychla že i po těch pádech jsem kladinu v pohodě přebíhal a nebál se. Jinak se mi v tomhle běhu podařilo přeskákat snad všechny zóny a poshazovat plno laťek-takže celkový super výsledek- 50 trestných bodů :-). Ale hlavně že jsem běžel s radostí :-)))).

Jako druhé se běžely zkoušky. I ty jsem běžel krásně rychle-ale náš zásadní problém nám opět vše zkazil-ZÓNY :-). Ale kladnia byla už připevněná tak jsem z ní nespadl...sice jsme doběhli, ale s 25 TB - zóny, jedna shozená laťka a nejspíš odmítnutí-po vyběhnutí z tunelu jsem něco zacítil ( co asi :-) a už už si panička myslela že do tunelu vlezu zpátky-to se naštěstí nestalo, jenže jak jsem se jednou zastavil tak jsem si všimnul další věci-byli jsme zrovna v rohu, kde předtím seděla paničky mamka a ona tam teď nebyla...už už jsem se chtěl jít přesvědčit, ale pak jsem nakonec dal přednost paničce a doběhli jsme docela dobrou rychlostí. Jenže to ´mírné´ sdržení u tunelu nás stálo i časové ztráty...

A poslední přišel náš oblíbený jumping...nejsou tam žádný pitomosti co si říkají zónové překážky :-). Naštěstí jsme předem neznali tu šílenou postupovou rychlost ( 4 m/s ). Panička si mě odložila a chtěla si dojít ke druhé překážce...když jsem se najednou u ní objevil...přeci nebudu čekat než mi dovolí běžet ( a přitom odložení kdekoliv, kde nejsou překážky, máme spolehlivé :-)). To jí trochu rozhodilo, což se projevilo hnedka u slalomu, kde si honem nemohla vzpomenout, na jakou stranu ho umím.  Já jsem nechápal nad čím váhá, skočil jsem na ni...a bylo to 5 trestných bodů ( nejhorší na tom je, že úplně zbytečnejch...). Ale já jsem běžel naprosto úžasně a krásně jsem reagoval na paniččiny povely...čas jsme ztratili u slalomu a po dálce, kde jsem doskočil moc daleko a na stranu...ale i tak jsme měli postupovou rychlost téměř 4 m/s ( konkrétně 3,94 m/s ). To znamená, že jsme standartní čas překročili pouze o 0,5 sekundy !! To paničce samozřejmě udělalo radost, protože na labradora je to skvělý výkon :-) - a zároveň by to byla nejlepší postupovka ze všech retrievrů...

Závody v Chlumci se nám líbily, akorát nás trochu mrzela ta kladina. Ale na druhou stranu jsem paničce udělal radost, protože i když jsem byl jak hrom do police, přeskákal jsme snad všechny zóny a poshazoval plno tyček, běhal jsem krásně rychle a s nadšením. A to je nejdůležitější :-).  A ještě něco...všichni zůčastnění retrievři dostali placku s logem závodu...a hádejte kdo byl na ní vyfocený? No přeci JÁ :-))).