Když mi bylo něco přes pul roku, začal jsem chodit s paničkou na cvičák do Přelouče. Po pul roce pilného cvičení se dostavili první úspěchy...i neúspěchy. Podařilo se nám složit zkoušku ZOP. Týden nato jsme chtěli složit i ZZO...ale napadl první sníh. A já nikdy ve sněhu necvičil. Byl jsem z toho celý vyjevený, ale největším kamenem úrazu bylo krátkodobé odložení. Panička se vracela a už byla skoro u mě, když v tom přede mnou ze sněhu vyběhla myš. Já skočil za ní...cvik za 0 bodu a definitivní konec. Když byly pul roku na to na jaře další zkoušky, tak jsme už ZZO samozřejmě udělali, dokonce s nejvyšším počtem bodu ze všech.
Puvodně jsme chtěli na jaře 2005 složit kromě ZZO i ZPU 1, ale jelikož se v zimě nedala nacvičovat stopa, tak jsme raději počkali do podzimu. Jenže přes ten pulrok byla panička líná a procvičovali jsme málo...takže jsme ZPU 1 raději nechali na jaro...tak doufám že to konečně vyjde, už pilně cvičíme a doufám že brzy roztaje ten sníh.
Od začátku tohoto roku nastala příjemná změna ve zkušebních řádech-bezpapíráci mohou skládat zkoušky i podle mezinárodního zkušebního řádu. To znamená, že na jaře pujdem na BH.
Když teďka tak pilně cvičíme stopu tak doufám že se dohrabem i na ZPS a FH. Co se týče mých obran...hmm...baví mě to, ale koušu spíš jen pro zábavu. Panička říká, že nemám pevný zákus a neumim si to pořádně držet. Doufám že to kapku zlepšim a dohrabem se alespoň na ZM.