Teda ono se říká stanování, ale panička byla líná s sebou tahat stan a počítala s tím že na ty dvě noci ´zabivakuje´ někde pod střechou. Naštěstí s podobným myšlením nebyla sama, tak s Petrou od Freda spali na schůdkách před klubovnou – velmi praktické, myslím že tam měli sušeji než zbytek ve stanech J.
Neděle probíhala trochu volněji, k mé velké radosti jsme si zacvičili ( přeci jenom po týdnu ve Veltrusech jsem byl rád že se můžu vyblbnout ), při vyběhnutí z látkovýho tunelu se mě podařilo paničce podrazit nohy…večer byl táborák – ehm spíš pokus o táborák, protože díky věčným přeháňkám všechno dřevo navlhlo, takže převážnou část jsme seděli kolem tmavého ohniště, které občas na pár vteřin zázrakem vzplanulo J.
V pondělí jsme realizovali soutěže, co jsme si v pátek vymysleli…mimo jiné sbírání šišek ( které jsme se mylně domnívali že budou večer hořet, ale jak jsme nakonec zjistili tak jediné možné využití by pro ně bylo hašení… ), i když činili jsme se a dohromady jsme jich nasbírali skoro celé kolečko. Z dalších soutěží to bylo mazlení se svým psem ( kde jsme s paničkou obsadili 3. místo J), závod v běhu – přes cvičák, na lavičce napsat ´agility Sezemice´ a zpátky…panička ve snaze abych se proběhnul mě taky pustila, měl jsem za úkol dělat rušivý element. To se mi podařilo dokonale, v půli cesty jsem paničce podrazil nohy tak že se jí podařil krásný kotrmelec ( jenže smůla, kotrmelce se nebododvali J )…a poslední soutěž byl sprint psů, který byl ale pro velmi nepříznivé podmínky ( něco jako průtrž mračen ) v půlce ukončen. I když já si to naštěstí ještě stihl zaběhnout…
Odpoledne jsme si ještě trochu zacvičili, ale panička byla líná a převládal u ní názor že tu máme odpočívat, takže opravdu jenom trochu – hlavně zóny a náběhy do slalomu. Večer byla schůze a opět originálně táborák – teda opekli se buřty a pak už oheň odmítal sloužit úplně, tak jsme se přestěhovali pod střechu…ale to toho panička měla za poslední týden už vážně dost, tak se vydala spát včas ( dokonce před půlnocí – to se jí už dlouho nestalo J).
V úterý dopoledne byla společná kratší vycházka a pak se znovu cvičilo – tentokrát jsme se s mou línou paničkou věnovali znovu náběhům do slalomu ( což se nám vyplatilo ), zónám ( což by v praxi vyšlo úplně na stejno kdybny jsme na to kašlali ) a rozlišovačkám kladina – tunél ( ke konci už jsme šel dokonce párkrát na kladinu a nelítal furt bezhavě do tunelu ).
Zpáteční cestu ze Sezemic do Pardubic jsme šli pěšky ( prý abych se prošel a doma nedělal bordel ) a domů jsme se vraceli spokojení ( i když néé moc odpočatí :-)).